Kumránská mozaika 2: Kniha proroka Izajáše

Nález hebrejských biblických rukopisů v kumránských jeskyních v letech 1947-1956 významně ovlivnil bádání o textu židovské Bible, té části, které se v křesťanském prostředí říká Starý zákon. Nejstarší do té doby známý úplný biblický rukopis totiž pocházel až z roku 1008 či 1009. Jedná se o Leningradský kodex, který je ve vlastnictví Ruské národní knihovny v Petrohradě. Středověké hebrejské biblické rukopisy jsou většinou pečlivé a spolehlivé. Je to výsledek dlouholeté práce několika generací učenců. Protože jejich úkolem bylo zachytit a upevnit tradici (hebrejsky masoret), nazývá se jejich dílo text masoretský. Mezi biblickými texty z Kumránu byly objeveny nejen takové, které se shodují s masoretským textem, ale i texty blízké Samaritánskému Pentatuchu a texty odpovídající překladu Septuaginty (překlad, který začal vznikat přibližně ve 3. stol. př. n. l. v Egyptě).

Podle počtu dochovaných rukopisů knihy proroka Izajáše v kumránských jeskyních lze usuzovat, že esejské společenství, které od 2. stol. př. n. l. do 68 n. l. žilo v ústraní Judské poušti, mělo tohoto proroka ve velké oblibě. Celkem bylo v kumránských jeskyních nalezeno 21 rukopisů této prorocké knihy: dva svitky v 1. jeskyni, osmnáct ve 4. jeskyni a jeden svitek v 5. jeskyni. Některé byly sepsány v této oblasti, jiné sem byly přineseny z dalších částí Palestiny. Jeden rukopis knihy Izajáš se zachoval v lokalitě zvané Vádí Murraba‘at.


Zdroj obrázku: http://dss.collections.imj.org.il/isaiah

1QIsaa	4QIsal (4Q65)
1QIsab (1Q8)	4QIsam (4Q66)
4QIsaa (4Q55)	4QIsan (4Q67)
4QIsab (4Q56)	4QIsao (4Q68)
4QIsac (4Q57)	4QIsaq (4Q69a)
4QIsad (4Q58)	4QIsar (4Q69b)
4QIsae (4Q59)	5QIsa (5Q3)
4QIsaf (4Q60)	Murraba‘at Isa (Mur 3)
4QIsag (4Q61)
4QIsah (4Q62)
4QIsai (4Q62a)
4QIsaj (4Q63)
4QIsak (4Q64)

Prorok Izajáš začal působit v 8. stol. př. n. l. Doba jeho prorockého vystoupení trvala přes 40 let, nejméně až do r. 701 př. Kr. Bylo to velmi napjaté období, protože izraelskému království na severu i jeho jižnímu sousedu Judsku hrozilo nebezpečí ze strany Asýrie. Podle většiny odborníků představuje spis nazvaný jménem Izajáš soubor prorockých výroků z různých dob a různého prostředí. Slavný svitek 1QIsa^a z 1. jeskyně obsahuje úplný text knihy proroka Izajáše. Odborníci stanovili jeho stáří na 125-100 př. n. l. Je to i nejdelší zachovaný kumránský biblický svitek: jeho délka je 7,34 m. Tento svitek byl dobře udržován, trhliny byly podlepeny zespodu podlepeny kůží a vybledlé písmo znovu obtaženo. Shoduje se s masoretským textem této prorocké knihy, ale jsou v něm i zajímavé odchylky. Druhý svitek proroka Izajáše (1QIsa^b), který byl také nalezen v 1. jeskyni, je v mnohem horším stavu. Byl napsán asi v druhé polovině 1. století př. n. l.

Ukázka různočtení: Iz 60,19a

Český ekumenický překlad:
Už nebudeš mít slunce
za světlo dne,
ani jas měsíce
ti nebude svítit.

1QIsa^a (tučně je zvýrazněno odchylné čtení):
Už nebudeš mít slunce
za světlo dne,
ani jas měsíce v noci
ti nebude svítit.


Použitá literatura:
Rukopisy od Mrtvého moře, přel. Stanislav Segert, Robert Řehák, Šárka Bažantová, úvodní studie napsali Stanislav Segert, Jan Dušek, Oikúmené, Praha 2007.
Lawrence H. Schiffman, James C. VanderKam (ed.), The Encyclopedia of the Dead Sea Scrolls (New York: Oxford, 2000).