Olivová hora (nebo Olivetská hora, hebrejsky
Har ha-Zétím) tvoří nejjižnější část 3,5 km dlouhého horského pásma. Počátek horského pásma Olivové hory se nachází na severu Jeruzaléma, asi 2 km od městské hradby. Pásmo se táhne nejprve jihovýchodním směrem přes vrch
al-Madbasa (827 m), na němž dnes stojí budova staré Hebrejské univerzity, až k výšině
Umm at-Tala (815 m), pak vede na jih k
vrchu Nanebevstoupení,
Džabal at-Túr (809 m), a nakonec výrazně klesá do posledního jižního výběžku (740 m) do
Wádí an-Nár. Na západním svahu Olivové hory se nachází hřbitov, který patří k nejstarším hřbitovům na světě.
Olivová hora je spjata s Ježíšovým životem
Dvanáctkrát se v Novém zákoně vyskytuje označení „
hora oliv“ či „
hora, které se říká Olivová“ (Skutky apoštolů 1,12). Svůj název má podle oliv, které rostly na jejím západním svahu. Na Olivové hoře předpověděl Ježíš zkázu jeruzalémského chrámu (Markovo evangelium, 13. kapitola) a zde byl také 40 dní po svém zmrtvýchvstání před zraky svých učedníků „vzat vzhůru a oblak jim ho zastřel“ (Skutky apoštolů 1,9). Na úpatí této hory je
Getsemanská zahrada (řecky
Getsēmani, hebrejsky
Gat Šemáním, „lis na olej“), místo, které připomíná Ježíšovu smrtelnou úzkost a jeho zatčení. Slovo Getsemane se v Novém zákoně vyskytuje pouze 2x:
Matouš 26,36:
Tu s nimi Ježíš přišel na místo zvané Getsemane a řekl učedníkům: „Počkejte zatím zde, já půjdu dál, abych se modlil“ (par.
Mk 14,32; Český ekumenický překlad).
V Getsemanské zahradě dnes stojí ještě osm starých oliv. Olivovník byl důležitou plodinou starověkých kultur. Tento strom je symbolem vitality a odolnosti. Z plodů olivovníků se vyrábí olej používaný jako pochutina a lék. Ve Starém zákoně byl čerstvý olivový lístek, který přinesla holubice ve svém zobáku do Noemovy archy, znamením Božího usmíření (Genesis 8,11). Od 14. století je Getsemanská zahrada v péči františkánů.
Využijte naši nabídku poznávacího zájezdu do Jeruzaléma, jehož součástí je i návštěva Olivové hory a Getsemanské zahrady.
Použitá literatura:
Kroll, Gerhard,
Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002.
Royt, Jan - Šedinová, Hana,
Slovník symbolů. Kosmos, příroda a člověk v křesťanské ikonografii, Mladá fronta, Praha 1998.
