Na 15. den hebrejského měsíce
švat (pro rok 2020 je to 10. únor) připadá židovský svátek
Tu bi-švat (v doslovném překladu: „
15. švat“), který bývá označován jako
Nový rok stromů (ראש השנה לאילנות,
Róš ha-šáná la-ílánót). V tuto dobu začínají v Izraeli kvést první ovocné stromy.
Tento den je výjimečný tím, že
ve středu jeho pozornosti je příroda, a ne člověk. „Strom, přinášející plody a spjatý s rytmem ročních období, se stal národům, žijícím na okraji pouště nebo kočujícím ve stepi, zjevením života. Zakořeněn hluboko v zemi, roste strom do výše, která převyšuje všechny ostatní živé bytosti.“ (Manfred Lurker,
Slovník biblických obrazů a symbolů, Vyšehrad, Praha 1999, s. 249.) Pro judaismus je strom v mnohém ohledu symbolem přírody jako takové. V Páté knize Mojžíšově (20,19) se píše: „
Budeš-li obléhat město několik let, válče s ním, aby ses ho zmocnil, nenič a nepokácej sekyrou jeho stromy. Přece je nepokácíš, když z nich sám budeš jíst, a je polní strom člověk, aby před tebou utekl při obléhání?“
Svátek Tu bi-švat odkazuje ke kultivaci izraelské země a péči o ní a provází ho vysazování nových stromů. V prostředí židovských mystiků
v Safedu se ve středověku vyvinula tradice zvláštního obřadu. „Za působení kabalisty rabiho Jicchaka Lurii Aškenaziho (1534–1572) v hornogalilejském městě Safedu – Cfatu byl dán základ oslavě svátku ve formě tzv. sederu
Tu bi-švat. Podobně jako během pesachového sederu se postupně pijí čtyři poháry vína, z nichž každý symbolizuje určité roční období. Podobně jako o Pesachu, kdy předčítáme pesachovou hagadu, při Tu bi-švat čteme knihu s názvem – חמדת ימים
Radost dní, v níž jsou shromážděny výňatky z Písma a midrašů blahořečící plodnost a krásu země Izraele. Tuto knihu vydal poprvé roku 1731 v Izmiru rabín Izrael Jakob Algazi“ (rabín Daniel Mayer, „Tubišvatový déšť je dražší než Šalomounova zlatá koruna“). Během slavnostní večeře se jí patnáct druhů ovoce. Mezi nimi by neměly chybět fíky, granátové jablko, hroznové víno, olivy, datle.
Použité zdroje:
„
Leo Pavlát: Svátek Tu bi-švat je oslavou přírody“
Rabín Daniel Mayer, „Tubišvatový déšť je dražší než Šalomounova zlatá koruna“,
Maskil, švat 5778 • leden-únor 2018, s. 2-3.
Biblický text je citován v překladu rabína Efraima Sidona.