Betsaida (dosl. „Dům rybáře“) byla podle svého jména rybářská osada, která ležela na východním břehu Jordánu. Tato oblast náležela k panství tetrarchy Filipa. Židovský historik a spisovatel Flavius Josephus (37/38 př. n. l. - asi 100 n. l.) píše, že Filip (4 př. n. l. - 33/34 n. l.) vybudoval z „vesnice Betsaidy“ u Genezaretského jezera své hlavní město (
Židovské starožitnosti XVIII,2,1). Svou věrnost Římu projevil syn Heroda Velikého tím, že své město ozdobil jménem císařovy dcery Julie:
Betsaida-Julias. Filip byl zřejmě nejmírulovnějším z Herodových synů. Vůči Římanům byl loajální a vládl neomezeně jako helénistický panovník.Avšak již roku 2 př. n. l. vypověděl Augustus svou dceru Julii pro její nemravný život na ostrov Pandateria. Filip tedy město přejmenoval určitě hned na počátku své vlády v roce 4 př. n. l.
Kde ležela Betsaida?
Poloha starověké osady Betsaida je nejistá. Byla navržena dvě místa: jedním místem je nížina na severním břehu jezera, na východ od ústí Jordánu; druhým místem místem je kopec, jemuž obyvatelé říkají
„at-Tall“ (pahorek) a který je ve vzdálenosti asi 2 km od břehu jezera. Jisté je, že v Ježíšově století byla na pahorku at-Tall větší osada. Ve starých zprávách poutníků nacházíme o Betsaidě zmínky u Eusebia, Theodosia, Arkulfa a Willibalda. V období křížových výprav nebyla přesná poloha města už známa.
Betsaida v Novém zákoně
Genezaretské jezero, největší izraelské sladkovodní jezero, bylo proslulé hojností ryb a poskytovalo obyvatelstvu obživu a výdělek. Není proto divu, že první Ježíšovi učedníci byli rybáři. Z Betsaidy pocházeli podle křesťanské biblické tradice tři jeho učedníci: bratři Šimon (Petr) a Ondřej a dále Filip (Janovo evangelium 1,44). V Betsaidě panoval čilý styk se sousedním Kafarnaum, které bylo vzdáleno jen 4 km. Kdo vyrostl v Betsaidě, mluvil patrně nejen aramejsky, ale rozuměl i řecky (viz Janovo evangelium 12,21). O Ježíšově pobytu v Betsaidě se výslovně zmiňuje evangelista Marek, a to v souvislosti s uzdravením slepého, kterého Ježíš vyvedl z města, aby ho uzdravil (Markovo evangelium 8,22). Lukáš zmiňuje rybářskou osadu v souvislosti s rozmnožením chlebů (Lukášovo evangelium 9,10). Betsaida patřila mezi města, kde se podle Matoušova evangelia stalo nejvíce Ježíšových mocných činů. Proto proti ní zaznělo z jeho úst „Běda“:
„Běda ti, Chorazin, běda ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žíněný šat, sypali se popelem a činili pokání. Ale pravím vám: Týru a Sidónu bude lehčeji v den soudu nežli vám“ (Matoušovo evangelium 11,21n.; Český ekumenický překlad). Týr a Sidón byla fénická obchodní a přístavní města, která ležela na pobřeží Středozemního moře.
Použitá literatura:
Kroll, Gerhard,
Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002, s. 225-229.
Stonišová, Tereza, „
Nález, který nemá obdoby. V Izraeli objevili vchod do ztraceného biblického města, kde pobýval Ježíš“. (Mezinárodní skupina archeologů odkryla vchod do města Ser, které je jedním z pěti zaslíbených míst ve vytouženém Kanaánu, jež zmiňuje Starý zákon v knize Jozue. V novozákonním období se toto město jmenovalo Betsaida.)
