Galilejské jezero je největší izraelské sladkovodní jezero. Nachází se na severu Izraele v hornaté oblasti Galileje. Jezero je dlouhé 21 km a široké 12 km. Jeho rozloha je 166 km2 a maximální hloubka kolem 50 m. Leží 212 metrů pod úrovní světového oceánu, a je tedy nejníže položeným sladkovodním jezerem na světě a druhým nejníže položeným jezerem po Mrtvém moři. Sladkou vodou zásobuje velkou část Izraele.
V hebrejském Starém zákoně je pojmenováno podle nejvýznamnějšího města na jeho břehu: jam kinneret, Kineretské moře. Tento název se dnes používá jako oficiální název v Izraeli. Po vyhnanství Židů do Babylonu v 6. století př. n. l. se toto jezero nazývalo Genezaretské. Označení Galilejské je podle oblasti Galilea v severním Izraeli, kde se jezero nachází. V Novém zákoně se mluví o něm také jako o jezeru Genezaretském a Tiberiadském. Důležité události z Ježíšova života jsou právě spjaty s tímto jezerem. V době Ježíšově patřila oblast při pobřeží jezera k nejhustěji obydleným krajům celé země. Jezero bylo proslulé hojností ryb a poskytovalo obyvatelstvu obživu a výdělek. Asi 5 km severně od Tiberiady ležela Magdala, domovské město Marie Magdalské, která patřila k ženám, jež provázely Ježíše spolu s jeho učedníky během jeho galilejského působení.
Na západním břehu jezera se nachází město Tiberias (hebrejsky Teverja), které je podle židovské tradice jedním ze čtyř svatých měst judaismu (spolu s Jeruzalémem, Chebrónem a Safedem). Vybudoval je tetrarcha Herodes Antipas a dal mu jméno po svém císařském příznivci (římském císaři Tiberiovi, 14-37 n. l.). Koncem 2. století se sem přestěhovala slavná rabínská škola, z níž vyšli neslavnější učitelé Mojžíšova zákona ve 3. století. V roce 1909 zde vznikla první společná zemědělská osada (kibuc) Deganya.
Na severozápadním břehu jezera je místo zvané Tabgha. Zde podle křesťanské tradice Ježíš zázračně nasytil pět tisíc lidí. Kolem kamene, na který měl položit pět bochníků chleba a dvě ryby, byla vybudována bazilika Rozmnožení chlebů, která stojí na základních zdech byzantského kostela z 5. století.
Už druhá deštivá zima v pořadí zvedla na jaře 2020 hladinu Galilejského jezera o víc než pět metrů, vodní plocha je tak poprvé za čtvrtstoletí plná až po okraj. Kvůli zvedajícím se břehům je tak možné, že bude ještě letos po dlouhé době otevřena regulační hráz jezera. Kdyby totiž hladina stoupla o dalších víc než 15 centimetrů, začaly by se zaplavovat okolní města a vesnice. Voda by po upuštění mohla naplnit převážně vyschlý dolní tok Jordánu a zastavit i vysychání Mrtvého moře (zdroj: „Galilejské jezero je po letech vysychání plné až po okraj — ČT24").
Použitá literatura:
Kroll, Gerhard, Po stopách Ježíšových, Karmelitánské nakl., Kostelní Vydří 2002.
„Ježíš by to dnes měl snadné, biblické Galilejské jezero vysychá". Největší sladkovodní jezerní plocha v Izraeli pomalu vysychá. „Podle agentury Reuters to zapříčiňuje zejména sucho a odčerpávání vody. Můžeme tak s nadsázkou konstatovat, že pokud by se chtěl Ježíš v současnosti procházet po této vodě, příliš velký zázrak by k tomu nepotřeboval. (...) Izraelská vláda premiéra Benjamina Netanjahua vidí řešení v odsolování neboli desalinaci mořské vody, v čemž je Izrael doslova světovou velmocí. Podle plánu, který byl schválen letos v červnu, se zdvojnásobí množství zpracované mořské vody ze Středozemního moře, a polovina z toho se pak i novou potrubní sítí přemístí do Galileje.“
Související články:
