Historie objevu svitků od Mrtvého moře začala na jaře v roce 1947. Několik beduínů z kmene Taámire hnalo svá stáda k prameni Ajn Fašcha a tehdy při severozápadním břehu Mrtvého moře objevili první jeskyni (1Q) s rukopisy.
V březnu 1952 byly vykopány jeskyně 2Q a 3Q. V třetí jeskyni byl objeven unikátní Měděný svitek. V září téhož roku byly vykopány jeskyně 4Q, 5Q a 6Q. Největší množství fragmentů obsahovala 4. jeskyně: asi 15 000 fragmentů z více než 500 svitků.V roce 1954 byly objeveny jeskyně 7Q-10Q a v roce 1955 poslední jeskyně s rukopisy (11Q). Písmeno Q je zkratka pro Kumrán (Qumran), číslice před ním uvádějí jeskyně 1-11. V roce 2017 byl oznámen objev 12. jeskyně. Archeologové v ní našli několik prázdných nádob a v jedné z nich byl malý úlomek pergamenu. V jeskyni se nenašly žádné svitky. Podle Hebrejské univerzity byly svitky z jeskyně ukradeny někdy v 50. letech minulého století.
Celkem bylo v jedenácti kumránských jeskyních nalezeno 825 až 870 svitků. Rukopisy obsahují biblické, apokryfní a sektářské texty. Z 210 biblických textů je 96 % v hebrejštině, 1 % v aramejštině a 2 % v řečtině.1 Mezi svitky s biblickými texty chybí pouze kniha Ester. Nejstarší zlomky pocházejí snad až ze 3. stol. př. n. l.
Nedaleko od jeskyně, v níž byly objeveny první rukopisy, leží tzv. Kumránská ruina (Chirbet Kumrán). K důkladným archeologickým vykopávkám došlo až v padesátých letech 20. století v souvislosti s objevenými svitky. Bylo zde objeveno velké sídliště, obehnané hradbou a chráněné pevnostní věží. Nejzajímavějším objevem byla písárna (scriptorium). Badatelé se však neshodují v otázce, kdo byli obyvatelé Kumránu.Tradiční teorie spojuje kumránské texty s esejci. Esejské hnutí vzniklo v 1. pol. 2. stol. př. n. l. V kruzích jeruzalémského kněžstva, které se odtrhly od vládnoucích kněží, kteří nedbali na zachovávání Zákona (Pět knih Mojžíšových). Zmínky o esejcích najdeme u Filona Alexandrijského, Josepha Flavia a u římských historiků.Tuto interpretaci předložil francouzský dominikán a archeolog Roland de Vaux. Podle něj byl kumránský komplex sídlem náboženské sekty esejců a údajně zde žilo zhruba 200 členů této komunity. Tento komplex zahrnoval Chirbet Kumrán s přilehým hřbitovem, okolní jeskyně, kde byly nalezeny rukopisy, a Chirbet Fešcha v nedaleké oáze Ajn Fešcha. Druhým pohledem jsou teorie, podle kterých neexistuje přímá spojitost mezi kumránskými rukopisy na jedné straně a Chirbet Kumrán a Ajn Fešcha na straně druhé.
Rukopisy od Mrtvého moře jsou nepostradatelné pro studium pobiblického židovství a raného křesťanství. Mají také nesmírný význam pro chápání dějin textu Hebrejské bible. Před rokem 1947 nebyl totiž k dispozici žádný hebrejský rukopis Písma ze starověku. Nejstaršími přímými textovými svědky byly hebrejské kodexy z 9.-10. stol. n. l. a zlomky biblických textů z 6.-8. stol. n. l., nalezené na sklonku 19. století v geníze staré káhirské synagogy.
V roce 2012 publikoval Izraelský památkový úřad na internetu Svitky od Mrtvého moře, včetně jejich seznamu, analýzy a historických informací.
V březnu 2021 oznámili izraelští archeologové objev několika desítek pergamenových fragmentů v jeskyni v oblasti Mrtvého moře.
Jeden z nově objevených fragmentů obsahuje řecký překlad hebrejského textu biblické knihy proroka Zacharjáše, která je součástí Dvanácti malých proroků.
Zacharjáš 8,16-17 (Český ekumenický překlad): „Konejte toto: Mluvte každý svému bližnímu pravdu. Vynášejte ve svých branách pravdu a pokojný soud. Nezamýšlejte nikdo ve svém srdci proti bližnímu nic zlého. Nelibujte si v křivé přísaze. To všechno nenávidím, je výrok Hospodinův.“
Na základě radiokarbonové analýzy byly nalezené fragmenty datovány do 2. století n. l. Rukopisy byly pravděpodobně v jeskyni ukryty během Bar Kochbovy vzpoury proti Římanům v letech 132-136 n. Kromě nových fragmentů biblických rukopisů archeologové objevili také 10 500 let starý proutěný košík, který je podle izraelských médií nejstarším plně dochovaným proutěným košíkem vůbec, a 6000 let starou dětskou mumii.
Poznámky:
1. Stephen Reed, "The Linguistic Diversity of the Texts Found at Qumran", in: Sidnie White Crawford, Cecilia Wassen (Eds.), The Dead Sea Scrolls at Qumran and the Concept of a Library, Brill, Leiden-Boston 2016, s. 137.
Použitá literatura:
Rukopisy od Mrtvého moře, přel. Stanislav Segert, Robert Řehák, Šárka Bažantová, úvodní studie napsali Stanislav Segert, Jan Dušek, Oikúmené, Praha 2007.
(Recenze: Dominik Opatrný, „Rukopisy od Mrtvého moře konečně česky".)
Rossella Tercatin, „Biblical manuscripts dating back 2,000 years discovered in Israel".